Snahy Evropské unie v oblasti zlepšování životního prostředí by byly v principu určitě víc než chvályhodné a jistě by s nimi většina lidí ráda souhlasila, kdyby nebyly stavěné na technicky, technologicky a ekonomicky značně sporných striktních zákazech, nepřehlížely skutečné dopady, měly v sobě víc logiky a nezasahovaly tak drsně do běžného života mnoha lidí.

Je nesporné, že tyto zákazy vyvolávají nejrůznější polemiky bezmocných, vůči všemocným a nekompromisním vládcům z Evropské komise (EK). Tentokrát se chceme podívat na několik statistických faktů.

Obyvatelů zemí Evropské unie, které už postihují a do budoucna mají postihovat další nejrůznější omezení, je 447 milionů lidí. Pokud vezmeme v úvahu, že na naší planetě žije 7,775 miliardy obyvatel, představuje EU pouhých 5,7 % světové populace. Ani podíl znečišťování nebude i přes velkou industrializaci Evropy nějak zvlášť výrazně odlišný.

Pokud bychom zohlednili i další nejvyspělejší země, jako například USA, Kanadu, Austrálii, Japonsko a Koreu, v nichž žije 567 milionů lidí, tedy 7,3 % obyvatel planety, představuje to s EU dohromady zhruba 13 %. Přitom v těchto zemích platí jiné, většinou ne tak drastické přepisy a na 87 % obyvatel planety se ekologická omezení vztahují jen méně nebo vůbec.

To znamená, že i kdybychom v EU teď hned všichni přešli do zcela bezuhlíkového režimu, chodili pěšky, jedli vzduch a nepracovali, stejně by „evropských“ 5,7 %, ve srovnání se zbytkem světa, planetě pomohlo jen o těch 5,7 procenta. Už na první pohled jsou plány EU značně nekompetentní a pro mnohé v Evropě i velmi pravděpodobné zničující. Je zajímavé, že kroky Evropské komise v rámci „Zelené agendy“ a „Green Dealu“ jsou postavené převážně na zákazech pro Evropany a vůbec neřeší problémy tam, kde je na tom ekologie nejhůře.

Náš europoslanec Alexander Vondra k tomu uvedl, že plány EK jsou vražedné a doslova o nich řekl: „Chtějí (EK) hasit planetu, ale zažehávají požár bídy a sociálních nepokojů… a pokračoval… dekarbonizační plány můžou rozvrátit i celou EU… protože raketový přechod do bezuhlíkového světa se vymyká z rukou… energetickou chudobou je v EU podle závěrů samotné unie ohroženo mezi 50 a 150 miliony občanů, což je až třetina všech obyvatel EU… měl by se především zastavit rychlý růst cen energií… jinak mohou růsty cen energií zdiskreditovat celou „zelenou agendu“ i EU“… a k tomu stojí ta to dodat, i nepředvídatelný raketový růst cen emisních povolenek.

I za této situace se ale výrobci aut předhánějí, kdo dříve ukončí výrobu spalovacích motorů a přejde bez alternativy na čistou elektromobilitu. Smělým plánům evropských výrobců a vynaloženému úsilí EK i ale zdaleka neodpovídá zákaznická odezva, a to nejen u nás. S výjimkou jediné země (Norska), která zdeformovala svůj trh dotacemi, jež se ale už chystá také omezovat.

Je proto otázkou, zda k záchraně planety před „bezprecedentní ekologickou krizí“ a hrozbou změny klimatu, pomohou evropské unijní zákazy všeho možného, jako je např. konzumace masa, topení v krbech a opékání vuřtů na ohníčku, spolu s tlakem na skutečně totalitní prosazování radikálních změn životního stylu, když jsou provázeny tak razantním zdražováním energií, které mají za následek zdražování prakticky všeho.

Zatím to vypadá jako marný boj bezmocných lidí proti všemocné mašinerii EU, ale už se ozývají i silnější hlasy, a ne vše si musí nechat lidé líbit. Příští vzpoura „žlutých vest“ proti zákazům EU může být klidně ve více zemích a díky zdražování energií, jako důsledku politiky EU, ještě mohutnější. Co na to řeknou zcela jednosměrně orientovaní evropští výrobci aut bude také zajímavé. Další vývoj nebude v žádném případě jednoduchý.