Premiér Petr Fiala, ministr dopravy Martin Kupka a europoslanec Ondřej Krutílek představili v pátek 21. února 2025 konkrétní kroky k záchraně evropského automobilového průmyslu. Česká republika spolu s Itálií, Rakouskem, Polskem a dalšími státy rozšiřuje tzv. Alianci na obranu konkurenceschopnosti.

Ta prosazuje zásadně větší volnost v plnění emisních cílů, skutečnou technologickou neutralitu, zrušení zákazu spalovacích motorů po roce 2035 a řadu dalších kroků, které povedou k zachování dostupnosti evropských vozidel a pracovních míst v autoprůmyslu.

„Český automobilový průmysl je páteří naší ekonomiky – tvoří přes 9 % HDP a dává práci více než 500 tisícům lidí. Ale kvůli špatně nastavené evropské regulaci a rostoucí konkurenci čelí vážným hrozbám. Automobilky mají problém splnit předepsaný prodej elektroaut a hrozí jim miliardové pokuty, které jim vezmou prostředky na inovace a konkurenceschopnost. Například koncern Volkswagen odhaduje letos tyto pokuty na téměř 40 miliard Kč. Navrhovali jsme zrušení pokut, ale jako přijatelný kompromis se jeví zavedení pětiletého průměrného referenčního rámce na roky 2025 až 2029 pro 15procentní snížení emisí,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Je zřejmé, že Evropská komise musí upravit současný systém sankcí za neplnění klimatických cílů a rozložit je do pěti let. Je potřeba změnit podmínky, které nyní brání evropským automobilkám dohánět technologický náskok konkurence. Musíme zajistit pro občany dostupné evropské automobily a zachovat tisíce pracovních míst v automobilovém průmyslu,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka.

ČR proto společně s dalšími státy vytvořila uskupení zemí, které se snaží o potřebné změny.

„Spolu s Itálií, Slovenskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem a Bulharskem proto budujeme Alianci na obranu konkurenceschopnosti. Usilujeme o zapojení Německa, Francie a dalších států,“ dodal premiér. „Pro dosažení změn na evropské úrovni je zásadní hledat partnery mezi podobně smýšlejícími státy,“ dodává ministr dopravy Martin Kupka.

Kroky premiéra k záchraně autoprůmyslu

Předseda vlády představil konkrétní kroky, které povedou k záchraně automobilového průmyslu. „Prosazujeme větší volnost v plnění emisních cílů, skutečnou technologickou neutralitu, evropské dotace jen do budování infrastruktury a pro podporu inovací, zapojení zástupců českých automobilek do jednání o budoucnosti a v neposlední řadě zrušení zákazu spalovacích motorů po roce 2035,“ řekl premiér Fiala.

Předseda vlády zdůraznil, že naše iniciativa na pomoc automobilkám, kterou ČR společně s Itálií představila na Evropské radě v prosinci, již zafungovala a Evropská komise zahájila Strategický dialog k automobilovému průmyslu. Proběhlo již několik kol a na začátku března pak Komise představí akční plán pro automobilový průmysl. Následně se bude Evropská rada na zasedání v březnu věnovat tématu konkurenceschopnosti, na kterém bude ČR prosazovat větší zaměření na automobilový průmysl, jako podstatnou součást evropské ekonomiky.

Europoslanec Ondřej Krutílek zdůraznil, že z frakce Evropských konzervativců a reformistů odešel již loni v říjnu dopis předsedkyni EK o kritické situaci automobilového průmyslu, který podepsalo 117 europoslanců.

„Klíčové body máme nyní připravené v návrhu rezoluce v paragrafovém znění. Prvním bodem je urgentní řešení pokut automobilkám, v optimálním případě je úplně zrušit či rozložit jejich placení do minimálně 5 let. Dále je to revize nařízení o emisích CO2 již letos a také zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Chceme ho prosadit na nejbližším jednání pléna EP, tedy v březnu či dubnu,“ uvedl Krutílek.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří 7 % HDP EU. Toto odvětví zůstává zásadní pro evropskou průmyslovou základnu, inovace a zaměstnanost. V současnosti zaměstnává automobilový průmysl v celé EU 13 milionů lidí. Zachování cenově dostupné a přístupné mobility pro všechny občany EU je jedním ze základních předpokladů pro zachování sociální soudržnosti v celé EU. Je to jedna z klíčových evropských hodnot a podmínka pro zachování široké podpory evropských institucí.

Zdroj: MD, F. Jemelka