Český průmysl mírně předčil očekávání

Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem ovlivněn vyšším počtem zářijových pracovních dní v letošním roce.

Po očištění o tento efekt průmyslová produkce meziročně zaznamenala pokles o 0,6 % a meziměsíčně (po sezónním očištění) vzrostla o 0,8 %. Mezi nejproduktivnější odvětví se řadila výroba dopravních prostředků (mimo motorových vozidel), která připsala 15,8 %, farmaceutický průmysl, který přidal 14 %, a opravy strojů a zařízení s 8,2 procenty.

Čísla táhne výroba motorových vozidel

Po zohlednění váhy jednotlivých segmentů pro český průmyslový výstup se ovšem na celkovém výsledku kladně nejvíce podílela výroba elektrických zařízení a tradičně i výroba motorových vozidel. Hodnota průmyslových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 % a její nárůst pozorujeme jak z tuzemska, tak i ze zahraničí.

Ve srovnání s předchozími lety tak sice český průmysl již nevykazuje tak silné znaky přetíženosti, nicméně nadále nelze říci, že by se výrazné ochlazení pozorované například v Německu u nás zatím dramaticky promítlo. Počet zaměstnanců v českém průmyslu oproti loňskému září poklesl o 1,6 %.

Mezi nepříliš úspěšné průmyslové sektory se v září zařadila těžba surovin a výroba oděvů, které navázaly na předchozí klesající trend. Tato odvětví nicméně v Česku nehrají tak dominantní roli a suverénně nejslabším celkovým přispěvatelem se proto stala výroba strojů a zařízení, která meziročně odepsala téměř 10 %. Její příspěvek k celkovému růstu tak činil -0,8 procentního bodu. Právě zde lze pozorovat důsledky snížené investiční aktivity, spojené s nejistým mezinárodním ekonomickým vývojem. Varovný je i výkon tohoto sektoru v čase, když ještě v červenci meziročně stagnoval, v srpnu již klesl zhruba o 3 % a v září propad ještě prohloubil. Produkce počítačů klesá Druhým nejslabším přispěvatelem k celkovému výkonu pak byla výroba počítačů a elektronických zařízení, která do souhrnného výsledku přinesla -0,4 procentního bodu.

Vzhledem k tomu, že Německo a další významné vývozní trhy v posledních měsících vytrvale hlásily klesající odbyt, lze očekávat, že i český průmysl bude postupně dále chladnout, hlavně potom segmenty navázané na investiční aktivitu, jako je výše zmiňovaná výroba strojů a zařízení. Čerstvé zprávy z Německa již ovšem dávají alespoň nějakou naději, že by se tamní průmysl mohl v dohledné době odrazit ode dna, zvláště pokud dojde k avizovanému uklidnění geopolitického obchodního napětí. V takovém případě by německou recesí mohl český průmysl „proklouznout“ bez větší újmy.

Již v devátém měsíci v řadě jsme v českém průmyslu zaznamenali pokles zaměstnanosti, ovšem vzhledem k trvale přehřátému trhu práce se toto stále neprojevilo v poklesu tlaku na růst mezd, který dosáhl stále velice slušných 7,0 %.