Český export byl v posledním čtvrtletí minulého roku spolu s průmyslem tahounem ekonomiky. Od září docházelo postupně k navyšování meziroční dynamiky vývozů, jež vyvrcholilo v prosinci růstem téměř o 18 % (národní metodika). Nicméně na začátku letošního roku se dostavilo citelné ochlazení, kdy export v porovnání s lednem 2020 oslabil o 0,6 %.

Je ovšem třeba přihlédnout k nevýhodě v podobě počtu pracovních dnů, kterých měl letošní leden o dva méně. „Navíc byl leden prvním měsícem post-brexitových vztahů, což se negativně projevilo na zahraničním obchodu se Spojeným královstvím“, sděluje David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.

Dle aktuálního výpočtu indexu exportu lze s utlumeným vývojem exportu počítat i v únoru, citelnější oživení by se mělo dostavit především v dubnu a květnu.

„Za zhoršením výkonu exportu v porovnání se 4.Q 2020 lze hledat mírné oslabení zahraniční poptávky a sílící komplikace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích,“ uvádí Vagenknecht.

Dlouhé dodací lhůty brzdí autoprůmysl

V lednu došlo poprvé od srpna 2020 k meziročnímu poklesu nových objednávek v německém zpracovatelském sektoru, což se projevilo v přerušení trendu meziročního růstu českého vývozu do Německa. Z pohledu průmyslově orientované české ekonomiky je pro export citelnou brzdou prodlužování dodacích lhůt výrobních materiálů a v horším případě jejich nedostatek. To komplikuje výrobu v řadě podniků, zejména v automobilovém průmyslu, kde nedostatek čipů a polovodičů v některých případech částečně omezuje výrobu.

„Nadále však platí, že se průmysl spolu s exportem, v porovnání s první vlnou pandemie, přímým dopadům uzavírek vyhýbá. Z toho důvodu už jen díky velmi nízké srovnávací základně můžeme v nejbližších měsících očekávat meziroční růst vývozů. Nicméně s přetrvávajícími nepřímými dopady zůstávají rizika predikce Indexu Exportu vychýlena směrem dolů,“ uzavírá Vagenknecht.

Průmysl, potažmo exportéry, netrápí pouze nedostatek komponent a kvalifikovaných pracovníků, ale i nejasná predikce vlády v rozvolňování postcovidových opatření. Problémem zůstává nedostatečná kapacita a zdražování kontejnerové dopravy, ale také raketový růst cen komodit, kde např. cena mědi za rok vzrostla o více než 80 %.

„To se musí propsat do cen výrobků, vzroste tlak na růst inflace a vše povede k nekonečným cenovým jednáním v dodavatelském řetězci. Pokud by ČNB začala krotit inflaci, došlo by k posílení koruny, a to by významně poškodilo exportéry,“ konstatuje Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů

V druhé polovině jarních měsíců je očekáván meziroční růst exportu, ale jak již bylo řečeno, srovnávací základna je velmi nízko. Skutečný růst je však třeba počítat ve chvíli, až se export dostane nad předcovidová čísla, a to zřejmě nebude dříve než v roce 2023. „Významnou roli v těchto statistikách však může sehrát i přechod na elektromobilitu, což může velmi negativně ovlivnit jak vývoz automobilů, tak i komponent k nim,“ dodává Otto Daněk.