Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) reaguje na situaci spojenou s americkými cly, která se dotknou českého exportu. K již existujícím sektorovým clům na ocel, hliník a jejich deriváty, clům na automobily a k plánovaným clům na autodíly oznámil prezident Donald Trump 2. dubna zavedení tzv. recipročních cel.

Prvním krokem by mělo být zavedení základního cla ve výši 10?% na veškerý dovoz do Spojených států, které vstoupí v platnost 5. dubna 2025 v 12:01 východního času (EDT). O čtyři dny později, 9. dubna 2025, se začnou uplatňovat vyšší individuální cla na země, s nimiž mají USA největší obchodní deficit.

Na Evropskou unii budou nově uvalena cla ve výši 20 % na veškerý dovoz, mimo sektorů, které již mají zvláštní cla. Evropská unie připravila první balíček protiopatření v hodnotě přes 20 miliard eur, který by měl být aktivován v polovině dubna. MPO se v rámci veřejné konzultace podílelo na jeho přípravě a ve spolupráci se sektorovými asociacemi a firmami zohlednilo také specifické české zájmy.

„Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohu a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl před jednáním s Evropou, proto považuji za velkou chybu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Budeme reagovat jednotně, ale uměřeně. Stále totiž věříme, že je možné dosáhnout dohody. K aktuální situaci se také v pondělí sejde mimořádná Rada ministrů EU. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu už několik měsíců také aktivně pracujeme na tom, jak posílit expanzi českých firem na nové trhy.“

Český export do USA dosahuje necelých 200 miliard korun, přičemž nová cla mohou znamenat výrazné ztráty v desítkách miliard korun. Dopady se navíc projeví nejen na českých firmách, ale i na ekonomice dalších evropských zemí, zejména Německa, Irska a Itálie. Silné hospodářské vazby mezi Spojenými státy a Evropskou unií, které se budovaly po desetiletí, byly vytvořeny především na základě příznivých podmínek pro obchod na obou stranách a na zájmu amerických i evropských společností je rozvíjet.

„Jednoznačně odmítáme to, že jde o „reciproční“ cla, která by odrážela bariéry na evropské straně. Průměrné vzájemné celní zatížení EU a USA je srovnatelné. V obchodě se službami mají Spojené státy vůči EU výrazný přebytek. USA míří na tzv. netarifní bariéry, jejichž odstranění by v některých případech znamenalo zásah do našich vlastních pravidel,“ říká Vlček. MPO v rámci opatření proti dopadům cel spolupracuje s Ministerstvem financí na posílení exportní podpory, zejména prostřednictvím návratných finančních nástrojů.

„S ohledem na možné dopady amerických cel na českou ekonomiku aktivně hledáme způsoby, jak ještě více posílit podporu exportu a konkurenceschopnost našich firem v zahraničí,“ říká vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu David Müller s tím, že součástí podpory je také rozšíření aktivit agentury CzechTrade v USA, konkrétně otevření pobočky v San Franciscu, která se zaměří na inovativní startupy a malé a střední podniky. Další prioritou MPO je rozšíření exportních trhů mimo USA. Česká republika se zaměřuje na dokončení dohody s Mercosurem a posílení obchodních vztahů s Asií a Blízkým východem.

„Musíme diverzifikovat export a snižovat naše závislosti. Pokud by jednání s USA nevedla k dohodě, budeme hledat způsoby, jak pomoci jinde, například prostřednictvím zvýšené podpory exportu do Asie, Latinské Ameriky, ale i tradičních trhů jako Kanady, Mexika a dalších zemí,“ uzavírá Vlček. Příští týden bude situaci řešit mimořádná Rada ministrů odpovědných za obchod v Lucemburku, kde Českou republiku zastoupí náměstek ministra Štěpán Hofman. O výsledcích jednání a dalších krocích na podporu českých exportérů bude MPO průběžně informovat. Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun.

Existují přitom jak české, tak americké statistiky zahraničního obchodu, které se mohou lišit – ať už kvůli metodice, načasování nebo započítání reexportů přes třetí země. Nejvíce vypovídající je použití kombinace obou zdrojů. U vývozu zboží z Česka lze tedy vycházet z dat americké US International Trade Commission, která eviduje, co reálně dorazilo na americký trh (včetně reexportů), a u dovozu do Česka pak vycházet z údajů českých celních statistik. Tento postup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží a služeb mezi oběma zeměmi.

Zdroj zprávy: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR