Očekávaná invaze čínských osobních aut zaznamenala v květnu na českém trhu první průlom. Z celkem 20 463 registrovaných nových vozů připadlo 796, tedy 3,89 % na dvojznačku Omoda/Jaecoo, což ji vyneslo na šestou!!! příčku domácí ligy, před Kiu atd. A aby toho nebylo málo, tak Jaecoo 7 skončilo s 357 registracemi na 10. příčce domácí hitparády modelů. Teď se jen jedná jen o to, zda jde o ojedinělý jev, nebo o opravdový začátek drcení tradičních značek.

To pochopitelně ukážou příští měsíce, ale varování všem je to víc než pádné, vždyť už v únoru novému tandemu Omoda/Jaecoo patřila devátá příčka. Nebude a škodu se podívat na registrace čínských automobilek důkladněji.

Rána z čistého nebe?

Určitě ne! Tuzemskému automobilovému trhu se, jak známo, věnujeme na stránkách Automakers systematicky už léta a čínská značky samozřejmě s velkým zájmem bedlivě sledujeme už od příchodu průkopnického MG. Pro upřesnění ještě uvádíme, že z čínské produkce k nám přichází daleko víc automobilů, ale v Číně vyráběné a u nás prodávané Tesly, Volva, Dacie a mnohé další, jako čínská auta nepočítáme.

Květnový výsledek se dal očekávat, ale ne tak brzo a větší ambice se zpočátku dávaly spíše jiným značkám. Z uvedeného se dá vypozorovat, že Petra Růžičková (šéfka importu Omoda/Jaecoo) vsadila na správné koně a zřejmě i pořádně práskla bičem, když se jí kočár tak parádně rozjel. Prezentace Omody a Jaecoo v Pecínově; Foto: Karel Beránek

Víme, že na „kdyby“ se v automobilovém byznysu nehraje, ale i kdyby byly počítány registrace obou značek koncernu Chery samostatně, tak by jim za květen patřila 11. a 12. místa, a ani to nemohl, rok po vstupu na český trh, očekávat hned tak někdo.

Mění se i pořadí nejprodávanějších modelů

Za stále suverénně vedoucím sextetem modelů Škoda (1. Octavia, 2. Kodiaq, 3. Kamiq, 4.Karoq, 5. Fabia a 6. Scala), je sedmým Hyundai i30, osmá Škodou Superb a devátým Tucson, jsou nové tváře. Desáté je Jaecoo 7, 11. a 12. místo obsadily Dacie Bigster a Duster, a až 13. je VW Golf, 14. Toyota Corolla a 15. je další překvapení, KGM Korando, kterému navíc škodí, že existuje pod „dvojí“ značkou – KGM a Ssangyong – jinak by mohlo být ještě lepší. Další proměny ligového žebříčku se dají brzo očekávat.

Roste i tržní podíl čínských značek Vezmeme-li v úvahu, že za květen 2026 u nás bylo registrováno 1450 čínských nových osobních automobilů, vychází z toho tržní podíl 7,09 %. V loňském roce to bylo ještě jen 3,22 % a v roce 2024 pouhých 1,91 %, z čehož dominantní podíl patřil značce MG. Od začátku roku činí podíl čínských značek 5,31 %.

Za prvních pět měsíců letošního roku registrovalo alespoň jedno auto zatím 30 čínských značek, ze 44, které se v posledních letech objevily v českých registracích. Ale jak se ukazuje, jen pět z nich zatím tvoři „tržní“ nebezpečí, když jim patří 85 % čínského segmentu. Některé značky ze zbytku čínské invaze dokonce připadají spíše jako šedé importy, ale to se jistě brzo vyjasní.

Koláč je stále zhruba stejný, ale pro někoho už zbývá méně Přestože po pěti měsících vzrostly registrace meziročně o 2,97 % a za květen o 4,84 %, ne všem značkám se daří. Pomineme-li čínské značky, které před rokem teprve vstupovaly na náš trh a jejích zlepšení jsou proto v řádu stovek či tisíců procent, výrazné lépe si meziročně vedly jen Cupra (+52,21 %), Mazda (43,55 %), Nissan (+34,79 %) a Honda (23,31 %). Naopak horší výsledky u nás zaznamenává z předních značek letos např. MG (meziročně -33,45 %), kterému tvrdě konkurují ostatní čínské značky, dále Kia (-32,57 %), která doplácí na výpadek vozů při modelové změně Ceed/K4, Hyundai (-28 %) a Renault (-23,87 %.

Škodovek se letošní turbulence nedotýká

Použijeme-li sportovní terminologii, pak zcela samostatný závod si na českém, ale v poslední době i evropském automobilovém trhu jede Škoda Auto. Navzdory veškeré konkurenci si po pěti měsících meziročně až neuvěřitelně polepšila tržní podíl z loňských 34,83 % na 37,66 %, což nepotřebuje žádný další komentář. Kdo by si ještě před pár lety pomyslel, že bude dvojku evropského trhu a nejvýdělečnější značkou koncernu VW?

Specifická elektromobilita Krize v Hormuzském průlivu, která začala na konci února a tvrdě zamíchala s cenami paliv, vyvolala očekávání, že stoupne zájem o koupě elektromobilů, ale odezva je z pohledu jejich registrací spíše vlažná a relativní. Za květen představoval tržní podíl čistě elektricky poháněných osobních vozů 6,63 % (1356 kusů), což oproti lednu a únoru je zvýšení o necelých 1,5 %. Přitom v dubnu činil tržní podíl elektromobilů, zatím rekordních 7,52 % a v květnu opět o zhruba procento klesl.

U lehkých užitkových vozidel byl v květnu podíl čistě elektricky poháněných modelů 7,80 % a od začátku roku 6,99 %. Bez zajímavosti nejsou ani podíly elektromobilů u čínských značek. Kdo by čekal elektrický příval, bude zklamán. Jakkoli se o čínských výrobcích píše a mluví převážně jen z pohledu elektromobility, skutečnosti je taková, že v květnu bylo ze všech čínských osobních vozů čistě elektrických jen 11,06 %.

Jiná je situace v registracích dovezených ojetých elektromobilů, když za letošní květen jich bylo registrováno 1357 kusů, tedy prakticky stejně jako registrací nových, což představuje 10,20 % ze všech registrovaných dovezených ojetin. V dubnu to bylo dokonce 1588 čistě elektrických vozidel s podílem 11,14 %. V březnu byl tento podíl 8,07 % a před začátkem války v průlivu, za únor 6,40 % a za leden 6,28 %.

Ostatní zajímavé statistické hodnoty Už delší čas se prakticky výrazněji nemění podíly soukromých a firemních zákazníků. Za květen bylo soukromých 25,81 % a od začátku roku 24,60 %. Nebýt trvalého nákupního apetitu firem a institucí, resp. kdyby byl, jako ve většině ostatních zemí, vypadal tuzemský trh o hodně jinak.

Značně specifická je situace v oblasti vývozu u nás již registrovaných osobních automobilů, kde se dají pozorovat docela zajímavé údaje. Jen za květen bylo v ČR „odregistrováno“ z titulu exportu 5631 osobních a 529 lehkých užitkových vozů. Od začátku roku to bylo za pět měsíců už 27 780 osobáků a 2786 dodávek, které byly vyvezeny. Jen pro porovnání, motocyklů bylo vyvezeno za stejnou dobu jen 810.

Budoucnost plná protikladů

Zde je pravdu těžké být prorokem. Na jedné straně bruselští úředníci zatím neustoupili v přikazování elektromobility, jako jediné od roku 2035 povolené budoucnosti mobility ani o pověstnou píď. Vlády se sice nějak snaží odporovat, výrobci zjišťují, že splnění ambiciózních vizí EU není možné, ale zákaz podeje automobilů se spalovacími motory stále platí.

Za této situace nabízí největší světový výrobce automobilů za velmi zajímavé ceny to, o co mají zákazníci zájem, tedy především auta na benzin a hybridy, no a pro ty, kdož je chtějí, také elektromobily. Ať někdo chce nebo nechce, zákazníci potvrzují, že český automobilový trh i letos drží z 93,73 % stále klasické automobily.

Karel Beránek