Německý průmysl, na jehož poptávce silně závisí i mnozí tuzemští dodavatelé, je v recesi od třetího kvartálu roku 2018. Během uplynulého roku každý měsíc meziročně klesal o čtyři až pět procent.
V jeho závěru nastal ještě strmější sestup. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v prosinci průmyslová výroba meziročně snížila o 6,8 procenta. Je to nejhorší ukazatel od počátku roku 2009.
Hlavním důvodem je ochlazování globální ekonomiky, včetně slabší poptávky v Číně, jež patří ke klíčovým odběratelům německých průmyslových firem. Ty dostávají ze zahraničí méně objednávek rovněž kvůli přetrvávající nejistotě vyvolané napětím ve světovém obchodě i odchodem Británie z Evropské unie. Obchodní partneři německých vývozců odkládají investice do strojů a zařízení.
Německé společnosti loni sice opět zvýšily vývoz zboží, ale ve srovnání s předchozími lety mnohem volnějším tempem. Export stoupl jen o 0,8 procenta na 1,328 bilionu eur, zatímco v roce 2018 meziroční tempo růstu činilo tři procenta, a v roce 2017 dokonce 6,2 procenta.
21,5 procenta je podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě německého hospodářství, v roce 2016 to bylo 23 procent. Ministr hospodářství Peter Altmaier v této souvislosti varuje před „deindustrializací“ země. Přál by si alespoň 25 procent.
Krátkodobé vyhlídky pro německý průmysl nejsou příznivé, varují ekonomové. „Dodatečnou zátěž pro něj nyní představuje koronavirus. I když musíme brát předběžné statistické údaje z konce roku s jistou rezervou, vypadá to, že výrazný pokles nastane i během letošního prvního čtvrtletí,“ komentuje v listu Handelsblatt Ralph Solveen z ústavu Commerzbank.
Povinný vládní optimismus
Spolková vláda ale zůstává poměrně optimistická. Průmysl se podle její zprávy z konce ledna z vleklé recese letos vymaní a podpoří celkový hospodářský růst. Hrubý domácí produkt Německa by se měl meziročně zvýšit o 1,1 procenta, a proti loňsku tedy zrychlit dynamiku skoro dvojnásobně (z 0,6 procenta).
Vláda v Berlíně spoléhá na to, že hospodářství prospěje především solidní spotřebitelská poptávka i vyšší veřejné výdaje, včetně investic do infrastruktury. Kromě toho předpokládá, že poleví napětí ve světovém obchodě, neboť USA a Čína urovnají své celní spory. Dopady brexitu jsou už podle berlínského kabinetu „předvídatelnější“ než dříve. „Riziko, že bychom mohli letos spadnout do recese, je zažehnáno,“ tvrdí spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).
Spolkový svaz německého průmyslu (BDI) to ale vidí jinak. „Letos počítáme s hospodářským růstem kolem 0,5 procenta, a to ještě hlavně díky tomu, že bude o několik pracovních dnů více než loni,“ uvádí v časopise Manager Magazin prezident svazu Dieter Kempf.
Dopady na Česko
Skoro dvě pětiny českého vývozu do členských států Evropské unie končí v Německu. „Zdejší firmy se nedávno poprvé staly největším zahraničním dodavatelem německého automobilového průmyslu, dříve to byly firmy španělské,“ poznamenává mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle něj se současný nepříznivý vývoj v průmyslu sousední země neprojevuje tak rychle a silně, jako tomu bylo v předešlých letech. „Důvodem je zejména robustní domácí poptávka spojená se silným trhem práce a svižným růstem mezd,“ dodává Diro.
Slábnoucí poptávka v zahraničí představuje pro podnikatele v Česku zatím spíše okrajový problém. Obavy z ní v průzkumu Hospodářské komory vyslovila necelá šestina (16 procent) firem. Nicméně ve vybraných odvětvích, hlavně autoprůmyslu, bude dopad zahraniční poptávky na zdejší výrobce zřejmě zásadní.
Skupina Emil Frey v České republice vstupuje díky novým značkám do další klíčové etapy svého působení v České republice. Jejich integrace s sebou nese potřebu adaptovat organizační strukturu, začlenit stávající zaměstnance, přijmout nové posily a provést další úkony k zajištění bezproblémového a efektivního chodu celé organizace.
Tisková zpráva