Trh s novými automobily u nás nedopadl, v důsledku koronavirové krize, za první pololetí nakonec ne tak katastroficky. V případě autobusů a zejména motocyklů dokonce lépe než v minulosti. Kategorie nákladních vozidel ale dostala letos takřka K.O.

„Objektivně vzato, po loňském rekordním prvním pololetí, kdy bylo registrováno 6054 nákladních vozidel, se nějaký lepší výsledek i bez koronaviru nedal čekat. A tak už leden a únor letošního roku naznačovaly, že vozový park je v této kategorii automobilů zřejmě téměř nasycen. Další ranou prodejům byl pokles kurzu koruny vůči euru a dolaru, což většinu produktů pochopitelně zdražilo. Navíc se už blíží termín dalšího zpřísnění předpisů, takže mnozí dopravci obměnu vozového parku, pokud to jde, oddalují,“ uvedl motoristický publicista Karel Beránek.

Když do toho všeho přišla pandemie, nastal kolaps, došlo k uzavírání výroby, hranic i obchodování a značná část mezinárodní kamionové dopravy se stala prakticky „nepotřebnou“. Průvodním jevem se stala nejistota, kterou podporovalo několikatýdenní období, kdy stála výroba a prodej také. No a následné oživení výroby i prodeje probíhá v této komoditě značně pozvolna.

Výsledkem jsou letošní registrace 3188 nákladních vozidel za první pololetí, což představuje pokles o 47,34 % (o 2866 kusů méně, než za stejné období loni), a v případě červnových registrací dokonce pokles o 65,33 %, tj, o 991 vozidel méně než v červnu 2019, když květnový výsledek 384 registrací byl dlouhodobě jedním z nejhorších a představoval meziroční pokles o více než dvě třetiny.

„V nejistotě, ve které se nachází nákladní doprava je pochopitelné, že se zájemci o nová vozidla do nákupů příliš nehrnou a spíše vyčkávají, jak vše nakonec dopadne, takže jejich výroba nemá zdaleka zajištěný někdejší odbyt,“ míní Beránek.