Přehled vybraných legislativních změn, které se letos dotknou jak firem, tak zaměstnanců, přináší poradenská BDO. Rok 2025 přinese novinky v DPH, paušální dani, odvodech OSVČ, minimální mzdě, zkušební době, výpovědní lhůtě, podmínkách pro dohodáře, zaručené mzdě, ESG reportingu i v zaměstnaneckých benefitech.

Odvody OSVČ se zvýší zhruba o tisícovku

Počínaje lednem 2025 se podnikatelům a živnostníkům opět zvýší odvody. Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ (s hlavní činností) se v novém roce zvedne o 907 Kč a minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 Kč, celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně.

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se použije 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4 759 Kč,“ komentuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.

Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ vysvětluje Jakub Klíma. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3 143 Kč.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 Kč.

Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 Kč. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma z BDO.

Paušální daň se zvýší o více než 1 200 korun

Minimální platby OSVČ na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo, která je podnikateli a živnostníky nejvyužívanější. Ta bude v roce 2025 činit 8 716 Kč měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 Kč měsíčně,“ potvrzuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 Kč, respektive 27 139 Kč.

Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání.

Zdravotní benefity čeká vítaná úprava

Mezi benefity jsou vnímané zaměstnanci jako nejhodnotnější zejména ty z oblasti zdraví. A právě těch by se mohli v novém roce dočkat ve větší míře.

„Od roku 2024 bylo omezeno osvobození volnočasových benefitů od daně z příjmů ze závislé činnosti na úrovni poloviny průměrné mzdy ročně. Takové omezení je pro většinu společností nežádoucí,“ komentuje Jiří Jandečka, daňový poradce a partner BDO. Od ledna 2025 nicméně začne platit vítaná změna.

„Z benefitů se nově vyčleňují ty zdravotní, které byly osvobozeny až do výše průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 pak limit 46 557 Kč). Pro ostatní benefity i nadále platí limitace osvobození až do výše poloviny průměrné mzdy (pro rok 2025 pak limit 23.278 Kč). Oba limity by se měly sledovat samostatně,“ vysvětluje Jiří Jandečka.

Po třinácti letech se dohodářům s DPP zvýší limity

Počínaje lednem 2025 si pracující na dohodu budou moci vydělat více bez toho, aby z výdělku museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. „Zaměstnaní na dohodu o provedení práce se dočkají zvýšení limitu pro placení pojistného. Limit již nebude fixní částkou, ale půjde o 25 % průměrné mzdy pro daný rok. Konkrétně pro rok 2025 tak půjde o limit 11 500 korun měsíčně,“ komentuje Jan Tuček, daňový poradce a partner BDO. Doposud byl limit 10 000 korun, který platil celých 13 let. Jde tedy o zvýšení o 1 500 korun měsíčně.

U dohod o provedení činnosti (DPČ) se pro rok 2025 výše limitu také mění. Nicméně zde již delší dobu funguje obdobný automatický mechanismus, podmínky jsou tak beze změn. „U dohod o provedení činnosti (DPČ) se v roce 2025 zvýší limit z dosavadních 4 000 korun na 4 500 Kč měsíčně,“ uvádí Jan Tuček.

Pro dohodáře se původně od ledna měly měnit i další podmínky, které byly již schválené, nicméně legislativci ještě před jejich účinností odhlasovali jejich zrušení. Jedno se především o tzv. režim oznámených dohod.

ESG reporting se rozšíří

V roce 2025 se rozšiřuje povinnost ESG reportingu, tedy nutnosti podat zprávu o udržitelnosti podle evropské směrnice. Data budou muset sbírat a následně zveřejnit ve své výroční zprávě následující typy firem: „ESG reporting se bude od roku 2025 nově týkat velkých firem, které splní alespoň 2 ze 3 následujících kritérií: čistý obrat minimálně 50 milionů EUR, průměrný počet zaměstnanců minimálně 250, čistá aktiva minimálně 25 milionů EUR,“ uvádí Matouš Pinkava, expert na ESG z poradenské společnosti BDO.

Tyto společnosti tak následují po bankách, pojišťovnách a velkých kótovaných společnostech s více než 500 zaměstnanci, kterých se povinnost začala týkat o rok dříve.

Firmy by se měly na novou povinnost řádně připravit. „Zpracování ESG reportu trvá přibližně 3 – 4 měsíce. Cena záleží na velikosti, struktuře a rozsahu aktivit klienta. Může se pohybovat od nižších stovek tisíc až po milion Kč,“ přibližuje Matouš Pinkava.

Valná většina firem přitom již nevnímá ESG jen jako další povinnost, ale jako klíč k úspěchu. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti BDO ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mercuri Urval, kterého se zúčastnilo přibližně 150 společností ve třinácti evropských zemích včetně České republiky.

„V dnešní době, kdy investoři a zákazníci kládou stále větší důraz na udržitelnost a sociální odpovědnost, firmy, které ESG aspekty integrují do svých operačních a strategických rozhodnutí, nejen že přispívají k lepší společnosti, ale zároveň si vybudují silnější, odolnější a inovativnější podnikání. Zásady ESG by tedy měly být vnímány ne jako povinný úkol, ale jako klíčový prvek, který může otevřít nové příležitosti pro růst, zlepšení efektivity a upevnění vztahů se všemi zainteresovanými stranami,“ prohlašuje Ondřej Šnejdar, vedoucí partner poradenských služeb BDO.

DPH se dočká rozsáhlé úpravy

Od ledna 2025 začne platit rozsáhlá novelizace zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Zásadní změnou bude nutnost sledovat ne jeden, ale rovnou dva obraty. „Zatímco nyní se plátcem stává osoba povinná k dani, která v tuzemsku překročí obrat 2 miliony Kč za dvanáct po sobě jedoucích měsíců, od 1. ledna 2025 bude nutné sledovat také součet obratů v České republice a dalších členských státech Evropské unie. V tomto případě půjde o limit 100 tisíc euro, v přepočtu lehce nad 2,5 milionu korun,“ rozebírá Petr Linx, daňový poradce a partner BDO. Zároveň v rámci sjednocení po celé EU půjde nově nikoli o dvanáct po sobě jedoucích měsíců, ale o celý kalendářní rok.

Kdy se osoba povinná k dani stane plátcem DPH, se také změní. „Doposud platilo, že plátcem se stane od prvního dne druhého měsíce následujícího poté, co překročila limit obratu 2 miliony korun. Nově se nicméně stane plátcem například hned následující den po překročení druhého obratu z transakcí v tuzemsku (cca 2,5 mil. Kč),“ seznamuje Petr Linx. Daná situace například umožňovala novému developerovi prodat první nemovitosti bez DPH, překročit limit obratu, nicméně stihnout prodat ještě další nemovitosti v mezidobí, než se plátcem daně skutečně stane. To již za nových podmínek nebude splnitelné.

Mezi další nejvýznamnější změny patří povinnost vrátit odpočet DPH v případě neuhrazeného závazku šest měsíců po splatnosti. Toto nové ustanovení se bude vztahovat na závazky vzniklé od 1. ledna 2025.

Úplnou novinkou se stane tzv. režim pro malé podniky, vyplývající z evropské legislativy, takže bude harmonizovaný pro celou EU. „Režimu pro malé podniky bude moci dobrovolně využít například řemeslník ze Slovenska, který již nebude muset odvádět DPH v České republice jako doposud, ale dobrovolně se zapíše v registru pro malé podniky v jeho domovské zemi, na Slovensku. Pokud nepřekročí roční celoevropský obrat 100 tisíc euro, DPH tak nebude muset hradit,“ tvrdí Petr Linx.

Zruší se zaručená mzda a zavede se nový mechanismus valorizace minimální mzdy

„Jednou z nejvýznamnějších změn menší novely zákoníku práce, která v lednu 2025 začne účinkovat, je zrušení zaručené mzdy,“ uvádí Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal. Ta doposud v osmi úrovních určovala minimální výdělky v soukromém sektoru podle náročnosti práce. Od ledna přitom bude minimální mzda jediným zákonným limitem pro odměňování.

„Ve veřejném sektoru nahradí současný systém zaručené mzdy tzv. zaručený plat. Tento nový systém bude mít pouze čtyři úrovně, zohledňující kvalifikační náročnost pozic. Nejnižší úroveň zaručeného platu se bude rovnat minimální mzdě, zatímco nejvyšší dosáhne 1,6násobku této částky,“ doplňuje dále Adam Hussein.

Mezi nejvýznamnější změny novely patří také zavedení automatického mechanismu valorizace minimální mzdy. Její výše bude odvozena z predikce průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství, násobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období.

„Tento mechanismus zajišťuje, že minimální mzda bude lépe reagovat na ekonomický vývoj,“ vysvětluje Adam Hussein. „Na druhé straně může náhlé zvýšení průměrné mzdy představovat výzvu pro menší firmy, které by mohly čelit neplánovanému růstu nákladů.“

Prodloužit se má zkušební doba, zkrátit naopak výpovědní lhůta

Navrhovanou účinnost od 1. ledna 2025 má také hojně probíraná tzv. flexibilní novela zákoníku práce, nicméně její přijetí se pravděpodobně nestihne a účinkovat bude nakonec o něco později. „Novela má za cíl zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Zákoník práce je totiž často po právu považován za příliš rigidní, což přináší obtíže nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům,“ uvozuje Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal.

Novela má prodloužit zkušební dobu pro běžné zaměstnance ze tří na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky ze šesti na osm měsíců. Další změny se pak týkají změn u výpovědi a výpovědní doby. „Výpovědní doba bude začínat dnem doručení výpovědi, nikoli až od prvního dne následujícího měsíce. Při porušování povinností, nesplňování předpokladů či požadavků zaměstnavatele bude možné výpovědní dobu zkrátit na 1 měsíc,“ vyjmenovává Adam Hussein.

Novela dále umožňuje zaměstnancům během rodičovské dovolené přivydělávat si na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele, a to i stejným druhem práce, který vykonávají na základě pracovní smlouvy. Navrhuje se také, aby návrat na stejnou práci a pracoviště byl zaručen i zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří se vrátí z rodičovské dovolené do práce před dovršením 2 let věku dítěte.

Práce na „lehkých“ brigádách má být nově umožněna mladistvým od 14 let, a to během letních prázdnin. Maximální pracovní doba má být 35 hodin týdně, s omezením na 7 hodin denně.

„Mnohé z plánovaných změn představují posun směrem k modernizaci pracovního práva a přináší vítané zjednodušení pracovněprávních vztahů, stejně jako řešení některých praktických problémů, se kterými jsme se často potýkali,“ komentuje Adam Hussein. „Revoluce se však nekoná a pracovní právo tak zůstává i nadále pevně sevřeno regulací,“ dodává.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má kanceláře v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

Zdroj:

Jan Kuliš, EPIC Public relations