Na českém trhu s auty zatím klid, ale nová éra klepe na dveře

Vzhledem k dosavadním výsledkům registrací osobních vozů může červen, ale vlastně celé letošní první pololetí trhu vyvolávat pocity optimismu a oprávněné naděje do budoucna. Současně ale nelze vyloučit, že se v historicky krátké době, začne situace měnit. Takže se na jedné straně dá konstatovat, že se:

Českému trhu s osobními vozy se daří

Registrace hovoří jasně, červen byl lepší než v předkovidovém roce 2019 a první pololetí bylo o 2,87 % lepší než loňské a nejlepší za uplynulých šest let. Letošní rok by dokonce mohl být lepší než ten loňský. Nahrávat tomu může i nová nabídka, která by mohla ještě letos ovlivnit určitou větší skupinu zákazníků. Zajímavým aspektem našeho trhu je nijak se neměnící zákaznická struktura, kdy v průměru 26,48 % tvoří i letos soukromníci a zbytek 73,52 % firmy.

Českému trhu suverénně vévodí značka Škoda s podílem 34,33 %, která uplatnila 82,92 % svých modelů u firemní klientely (17,08 % soukr.). Druhý Hyundai, jehož vozy kupuje 32,96 % soukromníků má solidní náskok před registracemi vzájemně blízkou dvojící VW (18,78 % soukr.) a Toyota (28,49 % soukr.). Pátá Kia (31,51 % soukr.) a teprve šestá Dacia má podíl soukromých zákazníků víc než poloviční (53,06 %).

Crossoverům a SUV už patří polovina trhu

Zákazníci největší měrou ovlivňují automobilový trh (a kazí plány politiků i výrobců) a způsobují tak zajímavé změny. Letos si např. crossovery, SUV a off-roady meziročně opět polepšily a v současnosti patří už každé druhé u nás registrované osobní auto právě do této kategorie. Přes protinaftové kampaně a omezování produkce malých dieselů pohání stále pětinu všech nových osobních vozů nafta, 2/3 jezdí na benzin a 5,63 % jsou čisté elektromobily, zbytek tvoří Plug-in hybridy (3,9 %) a plyn.

Každé osmé auto je prémiové značky

Překvapivě dobře se u nás daří prémiovýma a luxusním značkám. Pro mnohé to může znít až neuvěřitelně, ale automobilům této kategorie patří 12,5 % českého automobilového trhu. To v podstatě znamená, že každý osmý letos u nás registrovaný nový osobní automobil spadá do této neoficiální „lepší“ skupiny.

V TOP 15 nejprodávanějších značek v Česku jsou čtyři – Mercedese-Benz (na 7. místě), BMW (10), Audi (13), Volvo (14), do TOP 30 se ještě vešly Tesla (20), Lexus (21), Land–Range Rover (26) a Porsche (29). A to, že bylo letos u nás registrováno víc vozů Porsche než Fiatů a Jeepů dohromady také potvrzuje specifičnost českého trhu. Na druhé straně:

Prodeje elektromobilů stále neodpovídají EU

Přestože meziroční nárůst registrací čistě elektricky poháněných osobních vozidel dosáhl + 65,83 %, zůstává jejich aktuální tržní podíl 5,63 % hluboko pod představami politiků a mnohých expertů. Ambiciózní cíle prostě zákazníci zřejmě nechápou nebo je moc nezajímají. Registrace elektromobilů drží převážně firemní klientela, soukromníci sahají spíše po elektrických ojetinách, které jsou díky rychlejší ztrátě hodnoty nových vozidel cenově zajímavější.

Letošní registrace elektromobilů stojí na značce Škoda, která má za půl roku na kontě 2426 vozidel (loni za stejné období 434), což představuje 35,11 % elektromobilního trhu a 5,76 % z celkových registrací značky. Druhá Tesla má s registracemi 1089 vozidel (loni 1713) samozřejmě podíl 100 % elektromobilů v rámci značky a 15,89 % podíl mezi elektromobily, druhý největší podíl elektromobilů z vlastní modelové nabídky má překvapivě Porsche (24,94 %) třetím největším mezi elektromobily je VW, s podílem v rámci značky 6,01 %. Škoda Elroq začíná v tuzemsku porážet Teslu, Foto: Škoda Auto

Další čínské značky nastupují, v registracích už je jich 20

Ti, kdož sledují portál Automakers vědí, jak se snažíme informovat o aktivitách čínských výrobců směřujících uplatnit se na českém trhu. Letos ohlásilo oficiální oslovení českých zákazníků už několik významných čínských výrobců, kteří začínají budovat prodejní sítě, a také prodávat auta.

V této souvislosti asi leckoho překvapí, že se aktuálně v českých registracích vyskytuje už 20 (!) čínských značek. Hegemonem mezi nimi je MG, která nabízí v Číně vyráběná auta s image britské značky už čtvrtým rokem a podařilo se jí získat o čínských výrobcích mezi českými zákazníky velmi slušné povědomí.

Jestliže bylo u nás loni registrováno 4418 aut čínských značek (z toho bylo 4101 MG), které tvořili 1,91 % českého trhu, letos v polovině roku bylo registrováno 3244 vozidel čínských značek, s tržním podílem v červnu už 2,87 %, a to je jen začátek. Druhou nejprodávanější je zatím Jaecoo se 170 kusy, sledovaná Omodou s 82 registrovanými vozy. Nabídka značek koncernu Dongfeng je rozesetá do šesti značek, ale celkově má letos na kontě už 178 vozů. Jak bude vypadat český trh, až se rozjedou čínští giganti, jako BYD, Chery a další, brzo uvidíme.

Ostatní mimo hlavní proud zájmů

Červen sice přinesl nejlepší letošní registrace v kategorii lehkých užitkových automobilů, ale stále jsou o pětinu horší než loni. Trh LUV je zřejmě nasycen a letos mu vládne Toyota. Čínský Maxus se v červnu utrhnul, když registroval 111 čistě elektrických dodávek, takže v tomto měsíci i za letošek (177 vozů) je elektro-jedničkou a přispěl k 10,80 % podílu tohoto pohonu v červnu a 6,52 % od začátku roku.

Motorky stále letí, meziročně registrace sice klesly o 3,88 %, ale oproti např. dodávkám to je jen o málo. Zajímavé je, že v TOP 10 jsou jen dvě čínské značky, kromě CF Moto, která je dlouhodobě druhá, je to Voge na devátém místě. Jinak patří první desítka jen japonským a evropským značkám v pořadí Honda, Yamaha, BMW, Kawasaki, Piaggio, Aprilia, KTM a Triumph.

To nevypadá dobře, a jak bude dál

Očekávaná invaze čínských automobilů je jasná, ta zřejmě významným způsobem zamíchá kartami nejen u nás. Příliv cenově a technicky zajímavých vozů pravděpodobně zaujme především nižší a střední cílovou skupinu zákazníků, na kterou čínské značky hlavně míří. Tuto konkurenci pocítí zejména už oslabení evropští výrobci, a naopak vyznavači německých prémiových značek jim asi zůstanou věrní.

Nejen českým motoristům ale hrozí daleko větší nebezpečí, v podobě právě zveřejněných dekarbonizačních plánů EU, které mají jasné a závazné cíle. Do roku 2040 snížit emise oxidu uhličitého o 90 %, ve srovnání s rokem1990. Český europoslanec Zdechovský sice prohlásil, že místo realističtější politiky rozhodla EK ještě více přitvrdit v Green Dealu a návrh označil za „naprostý nesmysl“. Jenže Green Deal a Fit for 55 tak, jak jsou navrženy postihnou citelně prakticky každého a nějaký nesouhlas lokálních politiků jsou jen řečnická gesta. Evropská komise od jakéhokoli svého záměru, jak známo ještě necouvnula, a navíc za tím vším jsou obrovské peníze, které jsou přednější, než všechny vznešené a ambiciózní cíle.

Karel Beránek