Stanovisko MD k údajům spotřeby vozidel udávaným v technickém průkazu vozidel

Vzhledem k velkému množství dotazů, reakcí, polemik a diskuzí na téma, že reálná spotřeba automobilů v provozu se často liší od údajů v technickém průkazu (TP), dále pak příčiny čím to může být způsobeno a zda je možné, aby se skutečná spotřeba výrazněji odlišovala od údajů v TP sdělujeme následující skutečnosti.

Základem pro posouzení je způsob zjištění údaje o spotřebách v TP vozidla. Získává se již při schválení (homologaci) vozidla, přičemž podle ES směrnice platné v EU i v ČR není u nových vozidel údaj o spotřebě paliva fakticky měřen, ale vypočítán z naměřených emisí CO2 výfukových plynů při emisním jízdním cyklu (podrobnosti o emisním cyklu viz. Technická zpráva pověřené zkušebny TÜV-SÜD v příloze).

Z tohoto vyplývá, že udávané „homologační" údaje o spotřebě jsou snadněji získávány (jde o laboratorní měření bez nutnosti reálného provozu), měření je vzhledem k jasně stanovené metodice opakovatelné. Avšak vzhledem k těmto laboratorním podmínkám se údaje mohou výrazněji odlišovat od reálně naměřené spotřeby v provozu.

Důvody, proč je za těchto okolností tento údaj vůbec získáván a uváděn, když jeho hodnota mnohdy neodpovídá realitě, jsou následující:

Je to zejména určení relativně přesných hodnot spotřeby paliva pro porovnání jednotlivých vozidel, a to zjištěním, jaké emise CO2 vyprodukují tato vozidla při přesně definovaném jízdním cyklu a tím i jaké poměrné množství paliva spotřebují. Údaj zapsaný v TP je tedy hodnotou, která vypovídá o spotřebě vozidla při tzv. emisním jízdním cyklu, ale obvykle pouze pro porovnání s ostatními vozidly, nikoliv hodnotou provozní. Hodnota spotřeby uvedená v TP je tedy vhodným údajem pro rozhodování při koupi automobilu, zda bude mít spotřebu vyšší nebo nižší v porovnání s jinými automobily. Při prodeji nových vozidel existuje i povinnost tyto údaje sumárně zveřejňovat, aby se umožnilo rozhodování zákazníka při koupi vozidla. V ideálních podmínkách vozidla v dobrém technickém stavu, při stejné konfiguraci vozidla (tzn. shodná výbava a provedení vozu, rozměr a typ a huštění pneumatik a ráfků, převodové poměry, skutečná hmotnost vozu atd.) jako při laboratorním měření při shodné jízdě definované jízdním cyklem by se skutečná spotřeba a údaj zapsaný v TP mohly značně přiblížit.

Známou skutečností je, že i při provozu téhož vozidla různými řidiči s různým stylem a režimem jízdy, za různých povětrnostních podmínek a s různým zatížením vozidla bude reálná spotřeba paliva značně rozdílná. Proto usuzovat, že údaj zapsaný v TP bude vždy odpovídat reálné spotřebě nelze.

Z výše uvedeného vyplývá, že případné zpochybnění hodnot uváděných v TP jako neodpovídajících popř. uvádějících v omyl je relevantní pouze, pokud by byl s vozidlem proveden standardní laboratorní jízdní test za podmínek prostředí i konfigurace vozidla, odpovídající požadavků příslušné EU směrnice a naměřené hodnoty by neodpovídaly hodnotám udávaným. Zpochybnění údaje v TP na základě skutečné provozní spotřeby vozidla je z výše uvedených důvodů nereálné.

Na doplnění je třeba také zdůraznit, že uvádění právě těchto laboratorně naměřených hodnot do TP je z hlediska platné evropské legislativy povinnost všech států EU tj. také ČR a výrobci vozidel nemají možnost uvádět jakoukoli jinou spotřebu paliva, která by se více blížila reálným podmínkám v provozu.