Stárnutí českého vozového parku zpomaluje

Stáří automobilů na českých silnicích je jedno z nejvyšších ze všech zemí Evropy a tempo jeho stárnutí se v covidových letech 2020 a 2021 zrychlilo. Přesto je možné pozorovat jisté indicie, které mohou napovídat, že se nepříznivý trend pomalu otáčí.

Jedním z ukazatelů může být rozdíl mezi počtem poprvé registrovaných nových osobních automobilů a počtem ojetých vozů individuálně dovezených. Ten v loňském roce činil 67 509 ks ve prospěch nových automobilů a je tak nejvyšší od roku 2019,

kdy rozdíl činil 72 654 ks, a to bylo registrováno o takřka o 30 000 nových osobních automobilů více než v roce 2023. Jen pro srovnání, rozdíl mezi počtem přírůstků do registru nových a ojetých OA byl v roce 2022 méně než poloviční – 30 901 ks – a v roce 2019 dokonce jen 21 213 ks. Pozitivní trend v posledních dvou letech se projevil na zpomalení tempa stárnutí českého vozového parku OA.

Svou roli by ovšem mohl sehrávat fakt, že aktuálně je na trhu dostatek nových vozů a celá řada výrobců přichází se zvýhodněnými cenami, což by kupující mohlo motivovat k nákupu nového vozu namísto ojetiny.

Řada lidí si také spočítala, že se jim vyplatí provozovat bateriový elektromobil. A vzhledem k tomu, že výrobci dávají na kapacitu baterie dlouhé záruční lhůty, nebo že například podle studie přední britské společnosti Start Rescue vychází, že u EV do stáří 10 let je o 59 % nižší pravděpodobnost poruchy než u vozu s konvenčním spalovacím motorem, je u českých řidičů patrný zájem o mladé ojeté elektromobily. Ty nahrazují druhý, třetí vůz v rodině, což je ve většině případů dosluhující již dříve pořízený automobil se spalovacím motorem.

Naopak stagnující průměrné stáří dovážených vozů okolo 10,5 roku přirozené obměně, a tedy i udržování nízkého průměrného stáří osobních automobilů na českých silnicích příliš neprospívá. Nelze také nezmínit skutečnost, že rychlejší obměna, a tedy v konečném důsledku omlazení vozového parku na českých silnicích se nesetkává s prakticky žádnou propracovanou dlouhodobou podporou ze strany státu, jak je tomu v zemích, s výrazně mladším vozovým parkem. Přitom je třeba si uvědomit, že i nové, popřípadě mladé osobní automobily se spalovacím motorem nepřináší pouze benefit v podobě nízkých emisí ve výfukových plynech, ale i nízké zatížení životního prostředí v celém svém životním cyklu vozu (výroba s využitím obnovitelných zdrojů energie, použití recyklovaných materiálů, větší míra možné recyklace na konci životního cyklu atd.) a v neposlední řadě násobně vyšší bezpečnost.