V Česku je provozováno 5 184 veřejných dobíjecích bodů pro 27 658 osobních bateriových elektrických vozidel. Podíl vysoce výkonných veřejných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením (150+ kW) dosáhl na konci června 6,6 % (344 bodů), uvádí Centrum dopravního výzkumu.

Z pohledu značek jsou nejčastěji zastoupeny elektromobily Tesla (6 055), Škoda (4 365), Volkswagen (2 948), BMW (2 613) a Hyundai (2 047), vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva a Ministerstva dopravy.

Bateriové elektromobily v Česku

Celkem bylo k 30. červnu 2024 v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy evidováno 40 584 BEVs: 11 092 kat. L, 27 658 kat. M1, 2 kat. M2, 167 kat. M3, 1 606 kat. N1, 10 kat. N2, 21 kat. N3 a 28 BEVs zařazených jako ostatní.

Nejregistrovanější bateriová elektrická vozidla dle kategorie a značky:

– Kategorie L: HECHT (3 169), SUPER SOCO (526), AKUMOTO (490)

– Kategorie M1: TESLA (6 055), ŠKODA (4 365), VOLKSWAGEN (2 948)

– Kategorie M3: SOR (79), ŠKODA (43), SOLARIS (27)

– Kategorie N1: RENAULT (179), FORD (163), MERCEDES-BENZ (158)

– Kategorie N2: FUSO (5), FORD (4), FIAT (1)

– Kategorie N3: VOLVO (11), MERCEDES-BENZ (6), FRAMO (3)

Během uplynulého půlroku bylo v Česku registrováno celkem 5 622 BEVs kategorie M1, 1 460 z nich bylo ojetých, tj. 26,0 %, v součtu si v letošním roce (zatím) připsala nejvíce registrací Tesla (1 987 ks, z toho 274 ojetých, tj. 13,8 %) před Škodou (489 ks, z toho 55 ojetých, tj. 11,2 %) a BMW (476 ks, z toho 264 ojetých, tj. 55,5 %).

K nejpopulárnějším ojetinám z pohledu značek patřily v letošním roce Tesla (274), BMW (264), Volkswagen (220), Hyundai (105) a Nissan (66). Firemní zákazníci nejčastěji volili značky Tesla (1 538), Škoda (458) a BMW (347), ti soukromí pak značku Tesla (449 ks), před BMW (129) a Volkswagenem (128).

Nové bateriové elektromobily v zemích EU meziročně vzrostly o 1,3 %

V EU bylo od ledna do června tohoto roku registrováno 5 683 843 nových osobních vozidel (meziročně o 4,5 % více), z nich 712 637 bylo bateriových elektrických (meziročně o 1,3 % více).

Bateriové elektromobily se s podílem 12,5 % staly čtvrtou nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (35,3% podíl; meziročně -0,5 %), před hybridními bez externího dobíjení (29,2% podíl; meziročně +22,3 %) a dieselovými (12,9% podíl; meziročně -7,4 %), plug-in hybridy pak dosáhly podílu 6,9 % (meziročně -2,5 %).

Na relativně nízký, pouze 1,3% meziroční růst registrací nových osobních bateriových elektromobilů během uplynulých šesti měsíců v zemích EU, měla vliv zejména situace na největším evropském trhu – v Německu, kde bylo letos registrováno téměř 185 tis. BEVs, což představovalo 16,4% meziroční pokles registrací. Ještě větší relativní pokles byl evidován ve Švédsku, kde bylo registrováno téměř 42 tis. BEVs, meziročně o 19,9 % méně, a také ve Finsku (10 569 BEVs, -30,9 %).

Naopak další významné trhy EU zaznamenaly růst, např. Francie (158 402 BEVs, +14,9 %), Belgie (64 404 BEVs, +47,8 %), Nizozemsko (60 338 BEVs, +4,1 %), Dánsko (38 961 BEVs, +49,0 %). V 16 zemích EU byl evidován meziroční nárůst registrací BEVs, v 10 zemích pokles, v Bulharsku pak stagnace.

„V Česku bylo registrováno 4 146 nových BEVs, což představuje meziroční nárůst o 38,6 %. 3,6% podíl BEVs na registracích napříč palivy nás mezi zeměmi EU řadí na 24. pozici, kdy za námi skončilo Polsko, Slovensko a Chorvatsko. Zásadní vliv na meziroční růst BEVs v Česku měl bezesporu také postupný náběh Záručního programu ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v průběhu března a zejména pak poslední měsíc – červen, během něhož bylo registrováno do té doby rekordních 1 524 nových BEVs, což představovalo podíl 6,8 %.

Ke konci června bylo v Česku provozováno 27 658 bateriových elektrických vozidel kat. M1, což představovalo 0,42% podíl na všech osobních vozidlech napříč palivy. V hl. m. Praze bylo registrováno 10 840 BEVs (39,2 %), následoval Středočeský (4 454), Jihomoravský (2 693) a Moravskoslezský kraj (1 727). K dispozici bylo 5 184 veřejných dobíjecích bodů, z toho 6,6 % vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením nad 150 kW, v zemích EU jsou tyto body zastoupeny 8,2 %,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

V zemích Evropské unie je provozováno téměř 770 tisíc veřejných dobíjecích bodů

V zemích Evropské unie je provozováno 767 925 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak počet veřejných dobíjecích bodů dosáhl téměř na 5 200, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva.

Téměř šest z deseti, přesněji 59,5 %, veřejných dobíjecích bodů, je k dispozici ve třech zemích EU: v Nizozemsku 21,8 %, v Německu 19,8 % a ve Francii 17,9 %. Celkem 5 184 veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí na 14. místo, za Řecko a před Maďarsko. Z celkem 5 184 provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 768 běžných (72,7 % AC), 1 072 výkonných s rychlým dobíjením (20,7 % DC do 149 kW) a 344 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (6,6 %).

Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu